Děj samozřejmě navazuje na předešlé události z prvního Killzone a posouvá se dál o dva roky dopředu. Tentokrát se boje neodehrávají na matičce Zemi, ale na planetě Helghan, na kterou lidská rasa opětovně zaútočila. Vžijete se do role Thomase Sevchenka, kterého každý oslovuje zkráceně Sev. Vaš úkol je prostý a to dostat vůdce Helghanské rasy, Visariho. Na takovou misi samozřejmě nebudete sami a po většinu času vás budou doprovázet vaši parťáci, nebo minimálně jeden z nich, málokdy se stane, že by jste se řítili do válečné vřavy na vlastní pěst.
Ti naštěstí nejsou jen tupými loutkami řízené skripty, ale docela dobře fungující vojenskou podporou. Vaši protivníci na tom s inteligencí jsou ještě lépe a dokáží se krýt za všudypřítomné překážky, z kterých se v případě nebezpečí můžou hravě přesunout zase jinam. Právě překážky tu hrají docela velkou roli v oblasti hratelnosti. Se systémem krytí za nejrůznější překážky jsme zvyklí spíše u third person akcí, ale i tady, jakožto u střílečky z pohledu první osoby, si své místo najde a často jsem této šance využíval.
Vizuální kabátek dopadl na výbornou a obecně technická stránka vytvářející tu pravou atmosféru funguje na jedničku. Samy o sobě textury nejsou až tak detailní, ale například hrátky se světlem jsou výborné, stejně tak nápaditost jednotlivých úrovní, které jsou v rámci možností zničitelné. Atmosféru dotváří orchestrální hudba, ale i filmový dabing. Primem tu tedy není příběh, ale samotný herní zážitek. Hra naštěstí často mění prostředí, dá vám šanci usednout do několik vozitel a nastolí několik možností utkat se s bossy, takže stereotyp se rozhodně nekoná.
Killzone 2 není inovativní záležitost, ale ani se nesnaží být. Na nic si nehraje a před vás hází naprosto čistokrevnou střílečku, které nechybí skvělá atmosféra, povedená grafická stylizace ani intenzivní tempo.
Žádné komentáře:
Okomentovat