Nebudu se tady snažit dopodrobna popsat příběh, každý z vás už určitě pročetl desítky článků, nemělo by smysl opakovat všeobecně známé. Stojí za zmíňku, že hlavní kostru scénáře napsal opět výborný Daniel Vávra, který však z neznámých důvodů před rokem a něco projekt opustil. Scénář byl samozřejmě ponechán, jak zásadními změnami prošel je věc druhá…
Hned po příjezdu do rodné domoviny vás atmosféra zasněžených ulic, smyšleného města Empire Bay, dostane tak jako u málokteré hry poslední doby. Doprovázející „Let It Snow! Let It Snow! Let It Snow!“ od Deana Martina, prostředí vymodelované se smyslem pro detail a naskriptované situace ji ještě více umocňují. Po osvojení si základních herních principů se můžete konečně vrhnout do víru města, kde stylizační paráda pokračuje. Často měnící se počasí, noční neony svítící na každém rohu, dobová auta a hudba znějící ze tří různých radií, je toho opravdu hodně co dokresluje výborně a autenticky dobu 40./50. let.
Děj zůstává stejně jako u osm let staré jedničky striktně nalinkovaný a nelze ho svými činy nijak ovlivnit, ikdyž taková možnost byla slíbená a dokonce jsme se na základě svých rozhodnutí měli dočkat několika alternativních zakončení. Tady se pomalu dostáváme k hlavnímu záporu. Pocit osekanosti časem pozná asi každý, kdo humbuk kolem vývoje alespoň trochu sledoval. Z dostupných materiálů jsme mohli vyčíst a dokonce i vidět některé části kapitol, které se nakonec do hry vůbec nedostali. O to víc to zamrzí, když z rozhovoru poznáte, že tady jste původně měli možnost zvolit si cestu, kterou se dál vydáte.
Ořezaná nezůstala jen samotná příběhová linka, ale i vedlejší úkoly, jež jste měli dostávat od kontaktů vyznačených na mapě. Kdykoliv kdy si po úspěšně odvedené práci zajdete za jedním z nich, vždy vyzvrací něco ve smyslu „Vito, teď pro tebe nic nemám, zastav se zítra“ a vy se tam opravdu další den trmácíte přes půl města, aby jste si poslechli zase tu samou větu.
Ale zpět k přednostem. Kromě již zmiňované atmosféry tu máme opět silný filmový příběh, na kterém byla Mafia odjakživa postavena. Zavede vás do nejrůznějších situací, takže o různorodost misí se rozhodně bát nemusíte. Počínaje vyhozením hotelového patra do vzduchu, nelegálním prodejem cigaret konče.
Hratelnost dopadla moc dobře a dnes už zaběhlý systém krytí dodává akčním sekvencím tu pravou šťávu. Dabing dle mého nedopadl taky vůbec špatně, ikdyž v Americe si dali evidentně záležet víc. Grafika je perfektní a optimalizace se povedla na výbornou. Na mém dnes již průměrném stroji jsem ji rozjel více než dostatečně při nejvyšších detailech a vysokém rozlišení, snad jen kolonka PhysX zůstala vypnutá.
Fanoušek původního dílu by neměl dlouho otálet a hru si v co nejbližší době pořídit. Neznalý hráč by si neměl Mafii zaměnit s městkou akcí ala Grand Theft Auto, protože tou hra rozhodně není. Přes všechny nesplněné sliby je Mafia 2 perfektní akční hrou se skvělou atmosférou a silným gangsterským příběhem.
Hodnocení: 5/5
