Změna prostředí, ale není to jediné čím se EA inspirovali. Je tu pár dalších věcí, které si od konkurence „vypůjčili“. Od samotného úvodu až po skriptované situace, až okatě připomínající ty z posledního Call of Duty, které však nejsou zdaleka tak líbivé a efektní. Stejně tak i úvodní vtažení do děje je suché a tomu z Modern Warfare nesahá ani po paty. První dvě nebo tři mise jsem prošel s absolutní nechutí a nezájmem, protože za celou dobu hra nepřišla s ničím co by vás překvapilo, nebo dokonce mohlo bavit, tedy pokud by to nebyla vaše první akční žánrovka v životě. Tunelový systém je tu ještě víc upevněnější než u Call of Duty, které alespoň částečně poskytovalo otevřený prostor. Tady procházíte doslova koridorem, který vás za své hranice nepustí. O nějaké umělé inteligenci se tu nedá ani mluvit, kosení domorodců z Talibanu je snad snažší než samotná instalace produktu.
EA sáhlo po ojedinělém řešení a to splácat hru ze dvou rozdílných enginů. Zatímco je hra jednoho hráče poháněna třetím Unreal enginem, multiplayer jede na enginu Frostbite, známým například z Bad Company 2. Co na tom, že byl použit skvěle modifikovatelný třetí Unreal engine, když všechno vypadá tak nějak průměrně i na nejvyšší detaily při maximálním rozlišení. Doskakování textur je jak se zdá poslední dobou v kurzu a stejně jako u Singularity či Bioshocku se občas budete hrozit toho, co se vám to na obrazovce vlastně objevilo. Z okolních screenshotů se možná může zdát, že grafika splňuje úroveň dnešního standartu, ale nenechte se zmýlit, obrázky jsou típány a vybrány v nejlepších momentech.
Co tedy nový Medal of Honor může vlastně nabídnout? Inu není toho mnoho. Lepší spád děje nastává tak od čtvrtiny hry, kdy mise začínají být zajímavější (jízda na čtyřkolce, letecká vložka v helikoptéře, či odstřelovací části). Množství cut-scén nevypadají taky vůbec špatně, dabing i dialogy jsou kvalitní a chvíli si budete připadat jako při sledování nějakého válečného filmu. Spolupráce ze strany DICE se podepsala pouze na multiplayeru, který byl celý v jejich režii, takže o jeho kvality bych se nebál, ostatně to bude asi nejzábavnější a nejlépe provedená složka celého počinu.
Medal of Honor vás ze židle nevytrhne a kouzlo inovativní vřavy moderní doby je tu a tam. Oživování téhle kdysi slavné série jsou jako poslední výkřiky dávno mrtvé kapely Linkin Park, která tuhle srandu propagovala. Servírování jednoho a toho samého za chvíli omrzí. Komunita je příliš pohodlná na to, aby si uvědomila, že slavná značka nemusí nutně znamenat další kvalitní hru. Konzum nezastavíš.
Hodnocení: 3/5
Žádné komentáře:
Okomentovat